Obec v dolině Lesnického potoka. Nejstarší písemný doklad je z roku 1297. Založili ji šoltýskou kolonizací Gorgeyovci z Toporce na území, které se dodnes jmenuje Stará Lesnica. Vedle ní existovala v 15. století už i Nová Lesnica, což dokumentuje rychlý růst obce. V 16. století ji zeměpáni prodali řeholníkům z Červeného kláštora.
V 19. století ji často navštěvovali lázeňští hosté, kteří procházeli mezi Smerdžonkou (Červený Kláštor) a Szczawnicou. V období 1938-1939 patřila Polsku.
V minulosti i v současnosti se obyvatelé zaměstnávají zemědělstvím a pastevectvím, za nímž odcházejí i do jiných obcí, v zimě pracují v lesích a v domácí výrobě (zpracování dřeva, řezbářství, tkaní).
V obci se nachází římskokatolický kostel ze 17. století vybudovaný na gotických základech, domy v řadové zástavbě s postranními vstupními branami a dřevěnice z hrubých polen. Zachovalo se zde mnoho pověstí, které se váží k Pieninám a v obci se ještě částečně nosí slabě zdobený goralský kroj.
