Zříceniny polského hradu na Zámeckém vrchu (589 m) nad levým břehem Dunajce u přehrady Jezioro Czorsztyńskie.
Pochází z dob po tatarském vpádě. Byl sídlem polských starostů a měl funkci pohraniční pevnosti jako protiváha uherské Niedzice. Býval také častým ohniskem bojů, odboje a rebelií. Roku 1598 ho dobil O. Laski, v době sedláckého povstání 1651 vzbouřenci vedení Stanislavem Kostkou, bardští konfederáti 1768, kteří se po porážce a zmaření svých snah o obrodu Polska uchýlili i na severní Slovensko. V současné době je hrad státní kulturní památkou.
Od zřícenin je pěkný rozhled.
