Laznická obec (předtím Richvald) v dolině Lesnianského potoku, který se zařezává hluboko pod hřeben Spišské Magury. Založili ji začátkem 14. století Gorgeyovci, později se stala majetkem Červeného kláštora.
Místní části řetězové zástavby obce si uchovaly dodnes své původní názvy (Dox, Hranica, Kamenec, Krišákův mlyn, Krivuľa, Podhora, Podrina, Vyslanka, Zadok). Zachovala se zde lidová dřevěná architektura a lidové zvyky.
Obyvatelé se živili chovem dobytka a zemědělstvím, podle tradice vypěstovali v obci údajně první brambory na Spiši. Doplňkovou obživu nacházeli obyvatelé v práci v lesích. Koncem 18. století byla v obci sklářská huť. Těžké životní podmínky vedly v letech 1880 až 1910 lidi k vystěhovalectví. Také dnes se obyvatelstvo zabývá zemědělstvím, ale dobrá komunikace mezi Zamaguřím a dolinou Popradu umožňuje také práci mimo obec. I přesto trvá únik do jiných krajů.
V obci se nachází gotický římskokatolický kostel ze začátku 14. století, později upravovaný, s renesančními nástěnnými malbami v interiéru. U kostela stojí stará lípa.
