Červený kláštor
   Text
   Mapa
   Google Mapa
   
Národní kulturní památka Červený kláštor u obce Červený Kláštor byl obývaný mnichy řádu kartuziánského a kamaldulského ve dvou etapách.
   
Nejdříve byl Červený kláštor kartuziánským klášterem v letech 1320 až 1563 (zakladatel řehole v r. 1084 sv. Bruno).
   
První kartuziánský klášter na Spiši byl postavený r. 1305 na Kláštorisku u Letanovec v Slovenském ráji. Později, když získali darem obec Lechnici v Pieninách na založení druhého kláštera, začali r. 1320 u této obce stavět Červený kláštor (jméno dostal podle červené krytiny použité na střechu kláštera na návrh prvního priora kláštera Jána).
   
Oba kláštery byly vybudované na odlehlých místech, protože kartuziáni patřili k nejpřísnějším řeholím s asketickým způsobem života. Věnovali se hlavně opisování knih a získávali postupně od uherských a polských panovníků různé výsady (právo rybolovu na Dunajci, právo mlýna, vaření piva a soudní pravomoci).
   
V první polovině 16. století začaly kartuziánské kláštery na Spiši upadat. V roce 1543 vyplenil klášter na Kláštorisku v Slovenském ráji loupežný rytíř Matěj Bašo. Mniši z Kláštoriska se nejprve přestěhovali do Červeného kláštora, ale po jeho vyplenění vojáky z nedalekého hradu Dunajec (Niedzica) v r.1545 mniši opustili i Červený kláštor. Rozhodnutím krále Ferdinanda I. byl r. 1563 kartuziánský klášter u obce Lechnica zrušený.
   
V letech 1711 až 1782 byl Červený kláštor kamaldulským klášterem (zakladatel řehole v r.1012 sv. Romuald).
   
Kamaldulové získali Červený kláštor darem od nitranského biskupa Ladislava Maťašovského. Po svém příchodu začali s jeho barokovou přestavbou (nové mnišské domky, baroková věž na kostele, oprava kostela). Kamaldulové podobně jako kartuziáni žili poustevnickým způsobem života (věnovali se hospodářství, včelaření, léčení nemocných a sběru léčivých bylin). Od roku 1754 zde byla založená lékárna, která se proslavila i za hranicemi Spiše hlavně v letech 1756 až 1775, kdy byl správcem fráter Cyprián.
   
V roce 1782 byl kamaldulský klášter jako neužitečný v rámci společenských reforem rozhodnutím císaře Jozefa II. zrušený.